Nemoc, zvláště vážná nebo dlouhodobá, je dalším těžkým tématem, o kterém je důležité s dětmi mluvit upřímně, otevřeně a včas. Zároveň je potřeba být citlivý k tomu, co dítě potřebuje vědět a co už by mu mohlo spíše uškodit. Při vysvětlování nemoci je důležité sdělit informace podle věku dítěte.
Jak s dětmi mluvit o nemoci s ohledem na jejich věk
U malých dětí se můžete zaměřit na to, že nemoc není něco, co ohrožuje je, ale že se někdo může cítit špatně a potřebuje pomoc. „Tatínek je teď nemocný, ale pan doktor mu pomáhá, aby se cítil lépe,” je příklad jednoduché a uklidňující odpovědi. Důležité je dítě ujistit, že se o nemocného dobře starají dospělí a že není potřeba se příliš obávat. U starších dětí můžete přidat více podrobností o tom, jak probíhá nebo bude probíhat léčba. Je důležité podporovat dítě v otázkách a aktivně naslouchat. Dítě by mělo mít prostor vyjádřit své obavy a pocity. Rovněž je vhodné rozhovor naplánovat na klidný čas, kdy nebudete rušeni. Pomáhá také zapojit dítě do drobných činností spojených s péčí nebo návštěvou nemocného, aby se necítilo bezmocné.
Jak uklidnit dítě při vážné nemoci v rodině
Pokud nemoc někoho blízkého ohrožuje, je důležité nezlehčovat situaci, ale zároveň dát dítěti naději, že se blízký nebo kamarád uzdraví. Můžete říct například: „Tatínek se cítí hodně špatně, ale snažíme, aby se co nejdříve uzdravil.” Taková odpověď dětem pomáhá pochopit, že nemoc může mít různý průběh, ale že je pod kontrolou a že se snažíme o zlepšení. Klíčové je při komunikaci o vážné nemoci zdůraznit, že dítě za nic nemůže. Děti často mívají pocit viny, i když k tomu nemají důvod. Je důležité ujistit je, že nemoc je důsledkem faktorů, které s nimi nijak nesouvisí.
Jak zachovat pozitivní tón i v těžké situaci
Zahájení rozhovoru o nemoci může být náročné. Je dobré začít s jednoduchými větami, například: „Chtěl/a bych si s tebou promluvit o něčem důležitém.” Při každém rozhovoru dejte najevo, že jste tu pro dítě kdykoliv, a že se může na cokoliv zeptat. Dětem můžete dát prostor k otázkám a ujistit je, že jakékoliv jejich obavy nebo pocity jsou v pořádku. Důležité je také přizpůsobit informace věku dítěte. Malé děti se mohou ptát na základní fakta, zatímco starší děti chtějí vědět více o léčbě nebo možných následcích. Buďte připraveni odpovídat upřímně, ale srozumitelně.
Důležité je mluvit s dětmi opakovaně
Dlouhodobá podpora je klíčem ke zvládání těžkých situací. Rozhovory o nemoci by měly být průběžné, nikoli jednorázové. Dítě by mělo vědět, že může kdykoliv přijít s dalšími otázkami nebo sdílet své obavy. Pravidelná a otevřená komunikace pomáhá budovat důvěru a snižuje úzkost.
Zajištění bezpečí a stability v náročném období
Rovněž je důležité zajistit, aby děti cítily jistotu a stabilitu. Pomáhá, když rodiče zůstávají klidní a otevření. Děti se potřebují cítit bezpečně a vědět, že jsou podporovány. Stálý denní režim, láskyplné prostředí a jasná pravidla pomáhají dítěti udržet pocit normálnosti. Například pokud již máte svou chůvu nebo paní na hlídání, je vhodné, aby v návštěvách pokračovala i během náročného období. Děti vnímají změny velmi citlivě a mohou si klást otázky typu: „Proč k nám teta přestala chodit?“ Zachování známého prostředí a známých lidí jim pomáhá cítit se bezpečně.
Nebojte se říct si o pomoc
V případě, že v rodině řešíte náročnou situaci a potřebujete si na chvíli odpočinout nebo vyřídit důležité záležitosti, může být pomoc profesionální chůvy cennou oporou. Kvalifikovaná chůva se postará o děti s ohledem na jejich věk, potřeby i aktuální citlivost, a poskytne jim laskavou a stabilní péči, která je v těžkých chvílích klíčová. Kontaktujte nás pro více informací.
Pro více tipů sledujte náš blog a nezapomeňte nás také sledovat na našich sociálních sitích, Facebooku a Instagramu.
